Evropa vstoupila do období, ve kterém se bezpečnost znovu stala rozpočtovou prioritou. Nejde jen o armádu. Jde také o ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou odolnost, záložní provozy, fyzické zabezpečení, civilní připravenost a schopnost firem fungovat i v krizi.
Pro investora je důležité rozlišit dvě věci: tržní kontext a konkrétní emitent. Tržní kontext říká, proč poptávka po bezpečnostních řešeních roste. Emitent a dokumentace pak říkají, zda je konkrétní dluhopis nastaven srozumitelně.
Co se v Evropě změnilo
Obranné rozpočty rostou skokově
Evropská obranná agentura uvádí, že členské státy EU vydaly v roce 2024 na obranu 343 miliard eur, tedy o 19 % více než v roce 2023. Pro rok 2025 EDA odhaduje růst na 381 miliard eur ve stálých cenách roku 2024 (392 miliard eur v běžných cenách), zhruba 2,1 % HDP EU.
To není běžné cyklické navýšení. Je to reakce na zhoršené bezpečnostní prostředí, válku na Ukrajině, potřebu doplnit zásoby, posílit protivzdušnou obranu, rozšířit průmyslové kapacity a chránit infrastrukturu.
NATO posunulo cíl na 5 % HDP
Na summitu v Haagu v roce 2025 se spojenci dohodli na nové investiční ambici do roku 2035: 5 % HDP ročně na obranné a bezpečnostně související výdaje. Z toho má minimálně 3,5 % HDP směřovat na hlavní obranné požadavky a až 1,5 % HDP na oblasti, jako je ochrana kritické infrastruktury, obrana sítí, civilní připravenost, odolnost a posilování obranného průmyslu.
Právě druhá část je pro bezpečnostní infrastrukturu zásadní. Ukazuje, že moderní bezpečnost už není jen tank, letoun nebo munice. Je to i záložní energie, datová centra, kybernetická obrana, ochrana objektů, anti-drone systémy, výcvik a krizová připravenost.
EU spustila Readiness 2030 a SAFE
Evropská komise v březnu 2025 představila White Paper for European Defence - Readiness 2030. Dokument počítá s mobilizací nejméně 800 miliard eur obranných investic v horizontu čtyř let. Součástí je také nástroj SAFE, který Rada EU přijala 27. května 2025 a který má poskytnout až 150 miliard eur ve formě úvěrů na společné obranné nákupy.
Z pohledu trhu je důležité, že EU už neřeší pouze politické deklarace. Začíná stavět finanční mechanismy, které mají zrychlit nákupy, výrobu a koordinaci mezi státy.
NIS2 udělala z kybernetiky povinnost
V Česku je nový zákon o kybernetické bezpečnosti účinný od 1. listopadu 2025. Portál NÚKIB jej popisuje jako českou implementaci směrnice NIS2. Regulace rozšiřuje okruh organizací, které musí řídit kybernetická rizika, zavádět bezpečnostní opatření a hlásit incidenty.
Pro firmy to znamená praktickou změnu: kybernetická bezpečnost přestává být dobrovolná položka v IT rozpočtu. Stává se řízenou povinností vedení organizace.
Proč to není jen armádní téma
Současná bezpečnostní poptávka má několik vrstev:
| Oblast | Co se poptává |
|---|---|
| Kritická infrastruktura | ochrana objektů, záložní provoz, fyzická odolnost |
| Kybernetika | řízení rizik, monitoring, incident response, NIS2 compliance |
| Civilní připravenost | kryty, nouzové zásoby, evakuační a krizové postupy |
| Anti-drone ochrana | ochrana letišť, energetiky, průmyslových areálů a veřejných akcí |
| Výcvik | bezpečnostní školení, postupy pro krizové týmy, ochrana osob |
GBH Capital komunikuje bezpečnostní infrastrukturu právě v tomto širším významu. Kapitál nesměřuje do abstraktního příběhu, ale do segmentu, kde se potkává fyzická ochrana, kybernetická odolnost, výcvik a projekty pro firmy i instituce.
Pro pořádek
Růst trhu není záruka výnosu konkrétního dluhopisu. U korporátního dluhopisu investor vždy nese úvěrové riziko emitenta. Právě proto má smysl posuzovat nejen evropský trend, ale také emisní podmínky, splatnost, zajištění, účel kapitálu a schopnost emitenta generovat příjmy.
Shrnutí
Evropa je v nebezpečnějším prostředí než před deseti lety. Obranné rozpočty rostou, NATO posunulo investiční ambici, EU spouští nové finanční nástroje a NIS2 tlačí firmy do reálných kybernetických opatření. Bezpečnostní infrastruktura se tím posouvá z okraje do hlavního proudu.
GBH 4/2030 staví svou investiční tezi právě na tomto strukturálním posunu: pevný výnosový instrument v segmentu, kde poptávku táhne geopolitika, regulace a praktická potřeba odolnosti.
Použité veřejné zdroje
- NATO: Defence expenditures and NATO’s 5% commitment
- European Defence Agency: Defence Data 2024-2025
- European Commission: White Paper for European Defence - Readiness 2030
- Council of the EU: SAFE - 150 billion eur for joint procurement
- Portál NÚKIB: Průvodce novým zákonem o kybernetické bezpečnosti
Chcete vědět víc? Stáhněte si dokumentaci nebo si domluvte schůzku.